Voda je zajímavá tekutina

Spotřeba – za rok průměrně každý z nás spotřebuje zhruba 40 tisíc litrů, tedy za den přibližně 110 litrů. Cena za vodné a stočné je několikanásobně vyšší, než tomu bylo před desítkami let a tak se vyplatí dbát na její úsporu. Nejvíce jí vyplýtváme splachováním toalety, proto je žádoucí pořídit si regulátor. Zároveň dávejte pozor na protékající toalety, tam může jít až o desítky litrů za den. Dokonce i jediný kapající kohoutek představuje naprosto zbytečnou roční ztrátu zhruba 250 korun.

Lidské tělo – že je lidské tělo tvořeno převážně z vody, se dnes děti učí na základních školách. V průměru se jedná o 70 procent veškeré tělesné hmoty. Nejvíce ji obsahují těla novorozeňat, až 80 procent, a stárnutím se jaksi scvrkáváme, buňky nejsou dostatečně regenerovány a nejsou schopny v takové míře tekutinu udržet. Projeví se to samozřejmě především na pokožce.
Kolik jí máme vypít – pitný režim je současným strašákem, přitom stačí na celou problematiku pohlížet tzv. selským rozumem. Pocit žízně nemáme náhodou, sami na sobě vypozorujete, jestliže se budete cpát smaženými hranolkami a přesoleným hamburgerem, anebo si půjdete zaběhat, tak vás to donutí vypít alespoň půl litru tekutiny.

Zatímco u racionálnější stravy formou obilných kaší, luštěninových polévek a jídel typu omáček, kde se rovněž tekutina počítá, není třeba tolik pít. Např. kdo z vás sní za den tři plné talíře polévky, je to jako kdyby vypil litr minerálky. Tělo si zkrátka řekne, kolik tekutiny má přijmout. A pocit žízně mají nejen lidé, ale i zvířata. Ta nedodržují žádný pitný režim, navíc tento „pocit“ je velmi přesný, vyrovnává deficit úbytku vody v těle již při hodnotě kolem 1 procenta.